Jugoslávie a Pražské jaro

Monografie se zabývá málo prozkoumanou problematikou přístupu Jugoslávie k dění v Československu v letech 1968–1969. V širších souvislostech detailně analyzuje bilaterální kontakty mezi Prahou a B ...

Monografie se zabývá málo prozkoumanou problematikou přístupu Jugoslávie k dění v Československu v letech 1968–1969. V širších souvislostech detailně analyzuje bilaterální kontakty mezi Prahou a Bělehradem i tehdejší vazby Titova režimu a Sovětského svazu, jelikož spolupráce s Moskvou výrazně ovlivňovala poměr Jugoslávie k pražskému jaru. Výklad je chronologicky ohraničený lednem 1968 a zářím 1969 a věnuje se vývoji přístupu jednotlivých proudů působících v rámci jugoslávské mocenské elity k reformám prováděným v polednovém Československu. Obšírně se také zabývá aktivitou několika vysokých československých státních činitelů (mj. Jiřího Hájka a Oty Šika), kteří se bezprostředně po 21. srpnu pokoušeli v Bělehradu vytvořit zárodečné jádro exilu.