Pohádka o Ničem

Charakteristickým rysem autorových prací je hlavně neobvyklá práce s jazykem: slova i souvětí se valí na čtenáře jako divoká, rozbouřená řeka, a to mnohdy s takovou silou, že opouští své koryto a ...

Charakteristickým rysem autorových prací je hlavně neobvyklá práce s jazykem: slova i souvětí se valí na čtenáře jako divoká, rozbouřená řeka, a to mnohdy s takovou silou, že opouští své koryto a živočišnou vitalitou zaplavuje vše, co jí přijde do cesty. Kohoutův "vodopád" nezná tedy pevný směr, nicméně ke cti autora je nutné podotknout, že jeho básnické licence a příměry mají originální poetiku. V prvních dvou skladbách navíc dokázal Kohout pracovat i s dějovou zápletkou. "Pohádka o Ničem" je alegorií o touze po svobodě, která zároveň ostře kritizuje totalitní režimy, fungující jako "ducholapka" podle principu, že nám bývá "v nenormálnu nebývale normálně." Minipoéma "Jáj" je pak absurdně groteskním podobenstvím o cestě člověka ke smrti, na níž vede rozhovor se svým vnitřním já a zastavuje se na symbolických místech své životní pouti: v lese, ve městě, v hospodě - a zákonitě i na hřbitově.