--a stokrát třásti stromem

V sevřeném tvaru a na miniaturním rozsahu vydává autor své básnické zpodobnění obrazů, které se odehrávají v různých obdobích kalendářního roku, ponejvíce jsou však rámovány zimním koloritem. Verš ...

V sevřeném tvaru a na miniaturním rozsahu vydává autor své básnické zpodobnění obrazů, které se odehrávají v různých obdobích kalendářního roku, ponejvíce jsou však rámovány zimním koloritem. Verše jsou situovány do kulis nejmenované, patrně slovácké dědiny, ale i toto místo určení je však zase jen přibližné.Tuto pravděpodobnost naznačuje ovšem užívání dialektu, k němuž se autor někdy uchyluje. Některé Kutrovy básně se zamýšlejí nad skonem lidského jedince a smutek, bolest a určitá vnitřní drásavost, které se v nich objevují, se pak stávají autorovými hlavními zbraněmi, jimiž vyjadřuje své pocity. Kutra navíc důsledně vyznává potřebu zachytit některé aspekty běžného konání člověka, jež se promítají do venkovského života. Proto se například zastavuje u pojmů, mezi nimiž zaujímá významné místo víra a naděje, modlitba, polní práce či vzájemný (ne)soulad mezi mužem a ženou. Z formálního pohledu vyniká v této sbírce Kutrova snaha o dokonalou dikci a rytmizaci textů, která asi vyplývá i z jeho působení na současné hudební scéně.