Červená kniha Opavského knížectví

Kniha je standardní kritickou edicí, jejímž cílem je zpřístupnit Červenou knihu, významný pramen k počátkům vlády původně moravského panského rodu Lichtenštejnů v Opavském knížectví. Ambicí editor ...

Kniha je standardní kritickou edicí, jejímž cílem je zpřístupnit Červenou knihu, významný pramen k počátkům vlády původně moravského panského rodu Lichtenštejnů v Opavském knížectví. Ambicí editora bylo oslovit co nejširší okruh potencionálních uživatelů. Tedy nejen obec odborníků, ale též poučené čtenáře-laiky. Určujícím metodickým přístupem ediční práce se stala transkripce, tedy kritický přepis textu za užití aktuálně platné grafické soustavy písma s respektem k fonetickým a morfologickým zvláštnostem jazyka, resp. jazyků (češtiny, němčiny, latiny). Červená kniha, tj. papírový rukopis, jehož název je zvykově odvozován od pergamenových desek sytě červené barvy, je po stránce obsahu reprezentantem dobově rozšířeného typu pamětních spisů. Jedná se o registrum, do kterého nechávali v letech 1614–1618 vyšší stavové Opavského knížectví zaznamenávat to podstatné z písemné komunikace, kterou vedli s císařem Matyášem a se stavy Čech, Moravy a Slezska v rámci svého sporu s Karlem z Lichtenštejna. Tomu udělil panovník Opavské knížectví lénem počátkem ledna roku 1614. Rozhodl přitom současně dlouholetý spor o státoprávní příslušnost Opavského knížectví, když zemi připojil ke Slezsku. Jednalo se nicméně o akt právně velmi diskutabilní (kolidoval hned s několika privilegii opavských stavů).