edice: Památky staré literatury české (15)
Po prvé souborně a přesně podle rukopisu vydaný cyklus interludií - pololidových frašek, které autor - pražský kantor a regenschori - skládal v letech 1644-1646. Thematika Kocmánkových i ostatních ...
Po prvé souborně a přesně podle rukopisu vydaný cyklus interludií - pololidových frašek, které autor - pražský kantor a regenschori - skládal v letech 1644-1646. Thematika Kocmánkových i ostatních tehdy provozovaných interludií (= krátkých výstupů mezi jednotlivými akty vážných her, po Bílé hoře samostatných literárních útvarů, skládaných a provozovaných kantory a žáky jako možnost přivydělání) je dána potřebami masopustního a posvícenského veselí, k němuž se útvar interludií poutal: opilství, nemoc z přejedení, námluvy. Jednajícími postavami jsou nejčastěji příslušníci selského stavu, hrubě zkarikovaní a vylíčení s primitivním realismem, jehož tendencí je sice ukázat jistou nadřazenost měšťanského stavu nad selským (poplatno tehdejšímu rozmachu drobného měšťanstva), ale také ukázat hmotné a duševní zbídačení selského lidu v době třicetileté války. Proto zobrazují pobělohorská interludia tehdejší lidový život v jeho opravdové podobě tak, jako snad žádné jiné soudobé památky. (Podle J. Hrabáka.)
číst celou anotaci
nakladatel: Nakladatelství Československé akademie věd
vydána: 1953, Praha, 1. vydání
vazba: brožovaná, 138 stran
(OCoLC): 5528965