Novočeská skladba

V první stati, věnované obecné části skladby, probírá prof. Šmilauer druhy vět a větné prvky, pojednává o základních vztazích mezi větnými členy a skladebních prostředcích, jimiž se tyto vztahy vy ...

V první stati, věnované obecné části skladby, probírá prof. Šmilauer druhy vět a větné prvky, pojednává o základních vztazích mezi větnými členy a skladebních prostředcích, jimiž se tyto vztahy vyjadřují, a věnuje pozornost iodchylkám od pravidelné mluvnické stavby. V druhé stati zabývá se J.V. Bečka zvukovou o citově expresivní stránkou věty; vychází od přízvuku, přechází k rytmu věty, ukazuje, jak se liší rytmus prózy od rytmu poesie, dochází dálek zvukovému členění věty, všímá si přízvukových vrcholů ve větě a probírá i dynamickou linii věty a její intonaci. Kapitoly o zvukové stránce věty uzavírá kapitolou o libozvučnosti věty a její zvukové expresivnosti. V kapitole ocitové expresivnosti si všímá, kterými typy vět se vyjadřuje citový vztah mluvčího k obsahu věty, kterých prostředků syntaktických, tvaroslovných a zvukových lze k tomu využíti i jaký vliv na expresivnost věty má citové zabarvení slova.