Armáda a stříbrné plátno: československý armádní film 1951-1999

Československý armádní film (ČAF) je malou, ale pozoruhodnou kapitolou v dějinách československého (českého) poválečného filmu, a to jak z hlediska personálního a finančního zabezpečení studia, ta ...

Československý armádní film (ČAF) je malou, ale pozoruhodnou kapitolou v dějinách československého (českého) poválečného filmu, a to jak z hlediska personálního a finančního zabezpečení studia, tak z hlediska objemu, kvality a tematického zaměření výroby.Téměř padesát let života studia (1951–1999) lze dále rozdělit na čtyři výrazně odlišné tvůrčí etapy (1951–1962, 1963–1969, 1970–1989, 1990–1999). Tato periodizace dějin ČAF úzce souvisí s historickým vývojem československého státu a jeho kinematografie. Období 1951–1962 (Kulty velikášství) bylo na počátku poznamenané přejímáním sovětských vzorů, kultem osobnosti a snahou o velikášské pojetí filmového díla, v druhé fázi potom nejistotou v čase destalinizace. Období 1963–1969 (Armádní film s lidskou tváří) začalo nástupem nové vlny československého filmu a částečnou liberalizací kulturního a společenského života a skončilo v předvečer normalizace, přičemž v této éře vznikala v ČAF umělecky hodnotná díla vymaněná z mantinelů účelového filmu.Třetí etapa 1970–1989 (Léta poučených filmů) byla na jednu stranu význačná historicky největšími objemy výroby, na stranu druhou byla tato výroba omezována myšlenkovou a tvůrčí strnulostí. Poslední úsek, 1990–1999, byl charakteristický prvotním optimistickým očekáváním a následnou dezintegrací studia až k zániku privatizací.