Protivous

Julián a Řehoř? Císař Iulianus, titulovaný křesťany „Apostata“ čili „Odpadlík“, a Grégorios z Nazianzu, titulovaný křesťany „Teolog“ a ctěný coby svatý Řehoř? Julián a Řehoř, dvě klíčové osobnosti ...

Julián a Řehoř? Císař Iulianus, titulovaný křesťany „Apostata“ čili „Odpadlík“, a Grégorios z Nazianzu, titulovaný křesťany „Teolog“ a ctěný coby svatý Řehoř? Julián a Řehoř, dvě klíčové osobnosti dvou protichůdných linií dějin evropské duchovní kultury – křesťanské a pohanské a/nebo sekulární? Julián a Řehoř sdíleli týž čas, řeckojazyčnou kulturu a novoplatonismus. Oba prošli odlehlou Kappadokií i Athénami čili „antickým Oxfordem“. Oba zažili konflikt s „městským davem“ – jeden v Antiochii, druhý v Konstantinopoli. Oba bojují rétoricky proti „falešným kynikům“, ale sami se stylizují do „pravých kyniků“, následovníků Diogenových v dobrovolném sebeomezení a vnitřní nezávislosti. Oba v autobiografických textech vyjadřují podobné pojetí vlastní osobnosti – výjimečné a nepochopené, duchovní a asketické, „Christ figure“. Monografie obsahuje úvodní srovnávací studii a překlad vybraných textů, dosud do češtiny nepřeložených: z Juliánova díla satira Misopógón, „nepřítel vousu“, a výběr z listů o budování pohanské církve, z Řehořova díla výbor z autobiografického eposu O vlastním životě. Autorem překladů i studie je Martin C. Putna. Vznikající překlady byly diskutovány na Cibulském bytovém semináři.