Africké dojmy

Rozsahem nevelké dílo svérázného francouzského autora Raymonda Roussela se dočkalo uznání až u surrealistů, kteří byli nadšeni jak autorovými kompozičními schopnostmi, tak i obsahovou stránkou. Ta ...

Rozsahem nevelké dílo svérázného francouzského autora Raymonda Roussela se dočkalo uznání až u surrealistů, kteří byli nadšeni jak autorovými kompozičními schopnostmi, tak i obsahovou stránkou. Tak je tomu i u románu Africké dojmy, který Roussel napsal na počátku 20. století a v němž užil ve své době zcela neobvyklých literárních metod. Pracoval zde například s asonancí a pokusil se vytvořit souvislé řetězení podobně znějících slov. Navíc se v jeho próze projevuje bohatá imaginace i zarputilá posedlost pro zachycení bezvýznamných a navíc ještě komplikovaných situací, v nichž ponechal velký prostor své neomezené fantazii. Právě z tohoto důvodu připomíná jeho román souhrn náhodně zpracovaných epizod a scén, k nimž se však autor mnohdy vrací, takže některé obrazy se zde vyskytují dvakrát. Nejdříve jsou uvedeny na pomyslné jeviště jako nedílná součást divadelního dramatu, jež Rousselovi umožňuje představit jak nejrůznější předměty, tak i kuriózní příhody. Při návratu k těmto rekvizitám pak autor líčí, kde mají tyto zárodky jeho téměř absudního spektáklu své kořeny a jak vůbec vznikly, což mu opět dává šanci upřednostnit obrazotvornost nad jakýmkoli sebenepatrnějším faktem.