Psi v Davosu

Machonin podává osobité svědectví o vlastních zážitcích a prožitcích, o naději i zklamání, o radosti i smutku života. Své dojmy popisuje víceméně tradičním volným veršem, v němž ale uplatňuje smys ...

Machonin podává osobité svědectví o vlastních zážitcích a prožitcích, o naději i zklamání, o radosti i smutku života. Své dojmy popisuje víceméně tradičním volným veršem, v němž ale uplatňuje smysl pro rytmus a navíc dokáže i pracovat se skrytým rýmem. Zdá se, že v této sbírce je pro Machonina nejbližší poloha nostalgického hrdiny, který ve zkratce komentuje vzpomínky, citová zaváhání, či zárodky rodícího se nebo zanikajícího vztahu. Pro autora není rovněž obtížné pracovat s náznakem detailu a prostřednictvím drobných miniatur se tak pokouží předložit stručnou zprávu o stavu svého nitra a duše. Není to však zprává příliš optimistická: jeho Davos je totiž místem nepoznané něhy a beznadějných snů, v němž je navíc i málo sněhu.