Bod singularity

Zkušený tvůrce nejrůznějších literárních pořadů dokazuje, že vedle této činnosti je pro něho i psaní poezie důležitou a nezastupitelnou prací, třebaže se neodehrává v jeho prvotním plánu. Vondrovi ...

Zkušený tvůrce nejrůznějších literárních pořadů dokazuje, že vedle této činnosti je pro něho i psaní poezie důležitou a nezastupitelnou prací, třebaže se neodehrává v jeho prvotním plánu. Vondrovic zahajuje tento soubor sbírkou, která určila titul tomuto svazku: Bod singularity je jakási filozofická exkurze do centra fyzikálních zákonů, které však mnohdy ztrácejí svou funkčnost. Není proto divu, že ve Vondrovicově světě obrazně mizí básníci, zrychluje se čas, takže v tom uspěchaném životě, kde člověk není schopen se zastavit, báseň už není ničím. V podobném duchu vyznívá i druhý oddíl Uzlíky na rubu koberce, i když autor se tu leckdy objevuje již v polohách bilančního rozjímání: nostalgicky například konstatuje, že je to divné setrvávat na živu / když život už byl. V závěrečné části Sklíčka a mantry se pak zdá, že se Vondrovic obrací k hodnotám, které mu pomáhají překonávat tíhu existence: a tak, i když si často vráží nůž beznaděje do srdce, uvědomuje si zároveň prostou výjimečnost lidského citu, neboť bytí je v slovu a to slovo je v lásce.