Zámlky

Václavíková zvolila pro svou první sbírku úsečný a strohý styl, který je podepřen snahou o co nejstručnější vyjádření i nejpřesnější pojmenování. Proto se v těchto básních vyskytují krátké věty s ...

Václavíková zvolila pro svou první sbírku úsečný a strohý styl, který je podepřen snahou o co nejstručnější vyjádření i nejpřesnější pojmenování. Proto se v těchto básních vyskytují krátké věty s cílem zachytit na malém prostoru taková slovní spojení, která by adekvátně zachytila citový prožitek či nastínovanou situaci. Nejblíže této formě zůstává autorka v těch verších, v nichž například popisuje okamžiky, v nichž člověk vnímá přírodu nebo okolní krajinu: Za humny obaluje si slunce prsa, konstatuje autorka hned v úvodním verši, aby později ještě více zesílila svá pozorování ještě silnějšími termíny téměř expresivního charakteru. Lze poznamenat, že právě v těchto pasážích, v nichž si třeba léto kleklo na paty nebo srnci začali štěkat je básnířka nejsilnější i nejpřirozenější.