Z deníku po Celanovi

Paul Celan patří k oněm podivuhodným básnickým bytostem, které se ve svém díle nepokoušejí zachytit objektivní skutečnost, ale snaží se lyrickou interpretací přetvářet své vědomí. Dominantním prvk ...

Paul Celan patří k oněm podivuhodným básnickým bytostem, které se ve svém díle nepokoušejí zachytit objektivní skutečnost, ale snaží se lyrickou interpretací přetvářet své vědomí. Dominantním prvkem jeho tvorby se stává i kategorie izolace, která se u něho objevuje nejen jako významný společenský symbol, ale i jako důležitý osobní pocit. Na tuto Celanovu linii vědomě navazuje i Jan. Jan Novák. Jeho verše, označené v podtitulu denní básně a rozložené do 362 jednotlivých čísel, z nichž každé je vždy tvořeno třemi trojveršími, připomínají ve vizuálním dojmu pravidelné geometrické řady, jejichž kompozice se neobejde bez formální přesnosti. Námětově pak představují osobitý, někdy i složitě strukturovaný autorův výraz, v němž hlavní úlohu hraje specifické zachycení současného světa, ve kterém převládají mnohdy až syrově vykreslené rozporuplné obrazy a motivy.