Umřel v stromě

Ditrychova poezie v sobě nese baladické prvky, které plně korespondují i s fotografickým doprovodem Jindřicha Štreita. Verše se zde představují jako určité černobílé momentky, v nichž je navíc zak ...

Ditrychova poezie v sobě nese baladické prvky, které plně korespondují i s fotografickým doprovodem Jindřicha Štreita. Verše se zde představují jako určité černobílé momentky, v nichž je navíc zakomponován náznak epizody, drobného příběhu či smutného povzdechu. Tak je tomu například i v titulní básni, v níž šestaosmdesátiletý muž umírá přímo ve větvích staré, plané jabloně. Jedná se vlastně o mozaiku smutných textů, napsaných záměrně všedním, až dokumentárním způsobem, které jsou podloženy podobně laděnými snímky, z nichž snad každý zaznamenává tiživý, sociální dotek.