Kde končí pustina

Monografie významného amerického sociologa a historika je o náboženském a duchovním rozměru života. Zkoumá příčiny proměny našeho vědomí. Autor se snaží přijít na to, jak zásadní náboženský impulz ...

Monografie významného amerického sociologa a historika je o náboženském a duchovním rozměru života. Zkoumá příčiny proměny našeho vědomí. Autor se snaží přijít na to, jak zásadní náboženský impulz mohl z naší kultury vymizet a jaký vliv to mělo na kvalitu našeho života i politiky - jde o nekonvenční pojetí politiky i náboženství. Hlavní příčinu odcizeného vědomí vidí Theodor Roszak ve vědecké revoluci 17. století, v materialistickém světonázoru, v současné industriální civilizaci, ve vědecké ortodoxii. Soubor úvah se týká výzkumů magie a snů, vědy a alchymie, idolatrie a vědomí posvátnosti, vizionářské poezie ( od Blakea až po duchovní opozici romantiků) a dalších nejrůznějších způsobů našeho vnímání. Roszak nepovažuje nemoc ducha za soukromé trauma několika málo citlivých umělců či filozofů, chápe ji jako výzvu. Eliotova básnická skladba Zpustlá země (Pustina), k níž autor odkazuje, která dala název uvedenému dílu, je výrazem našeho niterného stavu, který se na konci 20. století zpředmětnil do podoby ekologické a duchovní krize, z níchž nebude snadné se vymanit.