Obětina

Trojromán Obětina má už v české literatuře 20. století nezanedbatelné místo. První část nazvaná Fialová anachoréta je parodií na svatoplukočechovskou epickou báseň, psaná kvůli úspoře papíru do řá ...

Trojromán Obětina má už v české literatuře 20. století nezanedbatelné místo. První část nazvaná Fialová anachoréta je parodií na svatoplukočechovskou epickou báseň, psaná kvůli úspoře papíru do řádků. Je to pohádka pro dospělé, se vším všudy (!). Autor Jindřich Henry se v hlavním, spojujícím románu Obětina jako taková snaží sehnat nakladatele. Hlavní děj je jakýsi pult-fiction-thriller, bere si na paškál exilové literární poměry, ale polemizuje s tzv. pokrokovostí vůbec, například v psychiatrii. Třetí román Pangerach je v hlavním ději zakomponován jako cosi novicovi ku předčtení od již zavedeného autora Ronalda Jakeše (Jména je anagram Jana Křesadla; háček je brán jako stěhovavý prvek). Je to klímovsko-chagallovský surrealistický příběh o světě, jehož řád a hodnoty podivně tají: protagonista například zjišťuje, že je za člověka jen převlečen. V této knize je ještě idylická pohádková vsuvka, balada, psaná též blankversem. Kniha je řemeslně mistrná, strukturou postmoderní, moralistní, velmi čtivá, arci-křesadlovská.