Zákeřná mefitis: zdravotní policie, osvěta a veřejná hygiena v pozdně osvícenských Čechách

Kniha se věnuje několika důležitým aspektům ambiciozního projektu tzv. „zdravotní policie“. Tento osvícenský pojem bychom dnes mohli přeložit výrazy jako „veřejná hygiena“ nebo „sociální medicína. ...

Kniha se věnuje několika důležitým aspektům ambiciozního projektu tzv. „zdravotní policie“. Tento osvícenský pojem bychom dnes mohli přeložit výrazy jako „veřejná hygiena“ nebo „sociální medicína.“ Tinková se v ní zaměřuje na některé důležité aspekty, jimiž se zabývaly nejen zdravotně-policejní spisy, ale i praxe osvícenské epochy v našich zemích. Snaží se nejen přiblížit roli „miazmat“ a „mefitických výparů“, záhadných jevů, jimiž byl ještě v osvícenské době vysvětlován přenos nemocí, ale také počátky zdravotní osvěty mezi prostým obyvatelstvem. Mimo to se zajímá i o ustavování „úředních lékařů“, především krajských fyziků a chirurgů, kteří ve své roli pilířů zdravotní policie reprezentovali úředníky ve službách státu a stojí na rozhraní oblasti medicíny a státní správy. Kromě snah o nové normování soukromého života se zabývá i otázkami hygienizace „veřejného“ prostoru, zejména v podobě odsouvání a likvidace „nebezpečných míst“ jaká představují jatka, mrchoviště či bažiny.