À la thèse

Roman Rops těží při psaní své poezie z nejrůznějších mediálních komentářů a statí, které se v jeho interpretaci mění na kritickou zprávu o téměř bezvýchodném stavu dnešní společnosti. Autorovy ref ...

Roman Rops těží při psaní své poezie z nejrůznějších mediálních komentářů a statí, které se v jeho interpretaci mění na kritickou zprávu o téměř bezvýchodném stavu dnešní společnosti. Autorovy reflexe vycházejí ale i z dějinného vývoje a občas se mezi ními promítne určitá historická událost, zasahující svým (mnohdy i neblahým) vlivem do současné situace. Ropsovy verše pak se především pokoušejí odhalit svět, jenž dává příležitost moderním falešným prorokům, kteří v duchu populistických hesel hledají snadná východiska z krizových stavů. Jeho texty jsou však také i o lidské zlobě a závisti, jež se stávají hnacím motorem k nesnášenlivosti a později ústí až do široké občanské nespokojenosti. Svou sbírku autor sice skromně charakterizuje jako básně národního porozumění, přesto lze z nich nejsilněji cítit frustraci, znepokojení, napětí či onen pověstný klid před bouří.