Úsměv pro cizí dítě

Blázinec Julii začal hned v šest hodin ráno, když zazvonil budík.Nejprve ho pravou rukou umlčela, potom prsty levé nohy nadzvedla přikrývku a hned nato se jí podařilo přistát švihem oběma nohama s ...

Blázinec Julii začal hned v šest hodin ráno, když zazvonil budík.Nejprve ho pravou rukou umlčela, potom prsty levé nohy nadzvedla přikrývku a hned nato se jí podařilo přistát švihem oběma nohama současně na měkkém sametu koberce.Elektrický kartáček na zuby podpořil její svěží dech a zářivý chrup. Potom otevřela okno jediného pokoje svého malého bytu a vyklonila se ven, aby zjistila, že počasí je zas protivně vlezlé. Zapnula kávovar a toustovač a přitom se snažila soustředit na ranní zprávy.A tak dál, jako každé ráno, od té doby, co Julie, osmadvacetiletá, drobná, půvabná a od přírody obdařená bohatou plavou hřívou, pracovala jako redaktorka zpravodajství Městského věstníku. Za hladový peníz, jak říkala, nebo, jak říkal její šéfredaktor, za velice zajímavou mzdu.