Machiavelli, aneb, O nejistotě

Literární historik v útlé knížce shrnuje své uváhy k Machiavellimu, kde poměrně ostře odmítá představu o Machiavellim coby stoupenci vyhraněného politického konceptu.Zaměřuje se naopak na dění jeh ...

Literární historik v útlé knížce shrnuje své uváhy k Machiavellimu, kde poměrně ostře odmítá představu o Machiavellim coby stoupenci vyhraněného politického konceptu.Zaměřuje se naopak na dění jeho textů s jejich zvláštními perspektivami, metaforikou, výkladovými zvraty, energickým vyjadřováním atd. Machiavelliho tedy čte jako filolog, místa z Vladaře a Rozprav staví vedle citátů z Mandragoryči Machiavelliho poezie a florentského autora vřazuje do dobového kontextu, literárního (Castiglione, Ariosto) i diskurzivního („lidová“ politická moudrost a reálná praxe florentské politiky).