Stín: (rozplyneš se)

Debut Jakuba Bělana Stín (Rozplyneš se) navazuje v mnohém na klasickou poezii a ocitá se v blízkosti poetiky surrealistického hnutí. Bělan své básně nechává plynout v jednom nesmiřitelném toku, čt ...

Debut Jakuba Bělana Stín (Rozplyneš se) navazuje v mnohém na klasickou poezii a ocitá se v blízkosti poetiky surrealistického hnutí. Bělan své básně nechává plynout v jednom nesmiřitelném toku, čtenáře nešetří a utočí na něho svou vyhraněnou obrazností. Prostory a objekty tak nečekaně mění tvar a transformují se v něco jiného. Mluvčí na veškeré dění pohlíží z nadhledu, pojmenovává proměny a vesmírné jevy a ukončuje své krátké projevy neotřelými gnómickými pointami. Transformacemi provází všudypřítomná úzkost jako magická síla uvádějící vše do pohybu. Dominují zde motivy různých částí a kusů těla, prolamování, protrhávání povrchů živých a neživých věcí, obnažování vnitřků. Sám člověk je zdvojen motivem sochy či stínu. Temné vyznění, typické pro mladé autory, zde umocňuje vznešená hrůza.