Básník bez jména

Výbor z poezie je zároveň i opožděnou knižní premiérou básníka Ivana Frieda, jenž hledá inspiraci ke svým převážně meditativním variacím jak v nejrůznějších literárních odkazech, tak i na rozmanit ...

Výbor z poezie je zároveň i opožděnou knižní premiérou básníka Ivana Frieda, jenž hledá inspiraci ke svým převážně meditativním variacím jak v nejrůznějších literárních odkazech, tak i na rozmanitých zeměpisných místech této planety. Číst poezii Ivana Frieda znamená procházet se v několika staletích a světových končinách najednou. Čerpá z bohatého kulturního, literárního dědictví nejen Evropy (Shakespeare, Michelangelo), Ruska (vliv Bulgakova, Dostojevského), americké beatnické poezie - a k ní se vážící okouzlení buddhismem. Dokáže tvořit také intuitivně a hravě ("Poezie je chuligán/ tečka/ sláva je svatební vlečka..."). Dále jsme do výboru zařadili některé básně z dřívějších let (70.–80. léta), vyznačující se strohostí, úsečností, místy zase výrazně tíhnou k bluesové hudební scéně a jejím protagonistům („Proto jsem našel/ Američanku jménem/ Janis Joplin/ a řekl tohle je věc.”). Z průřezu padesáti let psaní a publikování (1969–2019, přičemž autor pokračuje) jsme vybírali do knižního debutu tak, aby bylo zastoupeno každé tvořivé období jako pestré tváře jednoho autora.