Ruská poezie druhé poloviny 20. století

Monografie o ruské poezii druhé poloviny 20. století představuje literární vývoj v rovině versologické, společensko-historické a filozofické reflexe. První kapitola dává nahlédnout do vývoje a teo ...

Monografie o ruské poezii druhé poloviny 20. století představuje literární vývoj v rovině versologické, společensko-historické a filozofické reflexe. První kapitola dává nahlédnout do vývoje a teorií ruského verše, druhá zkoumá ruskou poezii v kontextu poválečného socrealismu (postihující inovační tendence, období tání, kdy je kladen důraz na idividualitu až po intelektuální poezii A. Vozněsenského a B. Okudžavy, později autorské písně V. Vysockého, ze starší generace díla B. Pasternaka a A. Tvardovského). Druhá polovina kapitoly odráží zážitek Velké vlastenecké války v poezii 2. poloviny 40. let, včetně formy filozofické reflexe (v textech Pasternaka, Zabolockého, Tarkovského). Následně je v této kapitole podrobně interpretováno dílo Alexandra Tvardovského, Vladimíra Lugovského, Michaila Světlova, Pavla Antokolského. Čtvrtá kapitola se zabývá výkladem pluralitního modelu ruské poezie (postavantgardy, postmoderny). Z proslulých ikon tohoto času je představeno dílo Andreje Vozněsenského a Genricha Sapgira, včetně analýzy jejich básnických textů. Druhá polovina přítomné kapitoly je pak zasvěcena dílu posledního akméisty - A. S. Kušněrovi v paralele k dílu Osipa Mandelštama. Analýza Kušněrovy poezie uzavírá knihu pozoruhodných literárních interpretací, které zaujmou svou novostí. Cizojazyčná resumé, bibliografie sekundární literatury.