Central Europe as a meeting point of visual cultures

Konec první světové války v roce 1918 byl pro Střední Evropu dobou radikální transformace: multikulturní prostor zaniklých říší byl rozdělen na jednotlivé národní státy. Tato změna se projevila ve ...

Konec první světové války v roce 1918 byl pro Střední Evropu dobou radikální transformace: multikulturní prostor zaniklých říší byl rozdělen na jednotlivé národní státy. Tato změna se projevila ve všech sférách života, dějiny umění nevyjímaje. Kosmopolitní vize dějin umění, jak ji zformulovali zástupci Vídeňské školy jako Franc Wickhoff nebo Alois Riegl, byla nahrazena novými narativy, které se vztahovaly samy k sobě. Tyto nacionalistické tendence byly ještě posíleny rozdělením Evropy po druhé světové válce. Tento svazek svým transkulturním přístupem ke středoevropskému umění 12.–20. století navazuje na průkopnické studie Jiřího Kroupy. Ukazuje tento region jako místo osvobozené od národních stereotypů, formované neustálým pohybem osob, myšlenek a objektů.