Názvy míst

Kniha se ve čtyřech kapitolách zabývá nejen obecnými vztahy toponym (zeměpisných jmen) k historii a konkrétnímu místu, ale rovněž hledá odpověď na otázky, jak zeměpisná jména utvářejí prostor a pa ...

Kniha se ve čtyřech kapitolách zabývá nejen obecnými vztahy toponym (zeměpisných jmen) k historii a konkrétnímu místu, ale rovněž hledá odpověď na otázky, jak zeměpisná jména utvářejí prostor a paměť místa a jak se podílejí na formování lokální identity jeho obyvatel. V neposlední řadě se snaží upozornit na toponyma jako na významnou součást kulturního dědictví a zdůvodňuje a představuje způsoby jejich památkové ochrany. Výzkum prováděný ve dvou „mladých“ městských lokalitách (Ostrava, Havířov) a dvou „tradičních“ venkovských regionech (obce v horní části povodí řeky Morávky a horního toku Vsetínské Bečvy) si kladl za cíl zjistit, zda existují rozdíly ve znalosti, charakteru utváření, fungování a vnímání toponym. Představuje vzájemnou interakci současné standardizované a nestandardizované (neoficiální), tzv. živé toponymie, a to z toponomastického, geografického a antropologického pohledu a na různých úrovních. Předmětem studia jsou především uliční názvy a pomístní jména, jejich komunikační užívání, znalost v různých generacích a jejich podíl na vytváření jazykové krajiny.