Střípkobraní

V dobách rozsáhlých výpravných thrillerů a rodinných ság, komplikovaných srdcervoucích příběhů s krkolomnou zápletkou, válečných hrůz a masakrů v tučných svazcích v nekonečných pokračováních jsem ...

V dobách rozsáhlých výpravných thrillerů a rodinných ság, komplikovaných srdcervoucích příběhů s krkolomnou zápletkou, válečných hrůz a masakrů v tučných svazcích v nekonečných pokračováních jsem se pokusil nalézt recept na drobounké, srozumitelné a prosté pohlazení. Recept: Vezmi trošku vzpomínek, s dětskou naivitou i nostalgií, jejíž množství určíš srdcem. Přidej trošku vlídnosti, hravosti, shovívavosti i pokory. Hodí se i špetka bláznovství, nadsázky, fikce, sebeironie i ironie, smíchu i radosti. Vše dovaž nedílnou troškou smutku i bolesti. Na závěr obligátně protřepej, ale nemíchej, aby žádná ingredience nesplynula s ostatními a neztratila svoji jedinečnost. No a je to. Tedy doufám v to, že je to. Teď už mi nezbývá než držet palce sobě a vlastně i Vám. Pokud se mi podaří Vás rozesmát, potěšit nebo rozesmutnět či rozněžnit, ale hlavně zahřát na duši, potom tenhle recept nebyl od věci.