Pchjongjangská akvária

Začíná své vzpomínky v dětství, kdy se s rodinou vrátili v polovině šedesátých let z japonské emigrace do Pchjongjangu. Popisuje jak návrat, ke kterému je dovedla babiččina uvědomělost a víra v se ...

Začíná své vzpomínky v dětství, kdy se s rodinou vrátili v polovině šedesátých let z japonské emigrace do Pchjongjangu. Popisuje jak návrat, ke kterému je dovedla babiččina uvědomělost a víra v severokorejský komunistický režim, tak i život v tamní prominentní čtvrti. Vzpomíná na to, jak snadno se může člověk (dokonce dítě) ocitnout v největším koncentračním táboře Jodok, na osudný den, kdy byla celá rodina, kromě jeho matky na toto místo převezena a kde od roku 1977 prožila celých deset let. Poukazuje na absurditu a tvrdost Kim Ir-senova a následně Kim Čong-ilova režimu. Nelehký život po propuštění a hrozba dalšího uvěznění v táboře nutí Kanga k nebezpečnému, ale přesto úspěšnému útěku přes Čínu do Jižní Koreje. Dnes žije v Soulu, pracuje jako redaktor, aktivně bojuje za lidská práva a organizuje pomoc Severní Koreji.