Vodoznaky: zrcadlení času

Benátky jsou pro autora mýtickým místem, kde paměť i poloha vytvářejí neobvyklé významy, jsou pro něj druhým Petrohradem, dvěma inkarnacemi, z nichž je jedna výchozí, druhá úmyslně zvolená. Odlišn ...

Benátky jsou pro autora mýtickým místem, kde paměť i poloha vytvářejí neobvyklé významy, jsou pro něj druhým Petrohradem, dvěma inkarnacemi, z nichž je jedna výchozí, druhá úmyslně zvolená. Odlišnost obou míst je zdůrazněna i jazykovou stránkou (esej byl napsán brilantní angličtinou). Brodského vyprávění o Benátkách je především hlubokým svědectvím o emigraci, a to vnější i vnitřní. Přítomnost hrdiny v Benátkách je přítomností cizince. Osamělost v Benátkách má hlubší smysl - je verzí exilové pozice, v níž je obsaženo hledání domova, kterým nebyl New York ani Ann Arbor, kde autor přednášel na univerzitě, nýbrž Benátky, kde je i pohřben. Esej je zároveň dialogem o otázkách, které se týkají kulturní paměti, respektování tradičních hodnot a kulturních vzorců, lze jej číst jako prózu o vlastní poezii nebo akt zvláštního typu překladatelství. V tomto ohledu je esej nadčasový, ostatně jako řada jiných autorových děl, za něž mu byla udělena Nobelova cena (1987). Uvedený esej, považovaný za autorův nejlepší, byl publikován v roce 1989.