Co dali vědě ruští přírodovědci

Boris Grigor‘jevič Kuznecov

edice: Věda a život (4)

Kuzněcovův populární nárys historie ruské přírodovědy neomezuje se jen na výčet dlouhé řady objevů, jimiž ruští vědci přispěli k rozvoji přírodních věd a společenskému pokroku. Dokazuje zároveň, ž ...
Kuzněcovův populární nárys historie ruské přírodovědy neomezuje se jen na výčet dlouhé řady objevů, jimiž ruští vědci přispěli k rozvoji přírodních věd a společenskému pokroku. Dokazuje zároveň, že základnou úspěchů rus. badatelů byla služba vlastnímu národu v duchu revolučních myšlenek filosof. duchů jejich epochy. Vedle úsilí prospěti svému lidu vyznačuje všechny materialistický světový názor, revoluční ideologie a demokratismus. To platí stejně o současnících děkabristů (Lobačevskij, Jakobi, Lenc, Hess, Zinin) i "šedesátnících" (chemikové Butlerov a Mendělejev, elektrofysikové Jabločkov, Lodygin, Popov, Lebeděv a jmenov. biologové-darwinisté Kovalevští, Mečnikov, Sečenov, Timirjazev), kteří byli odchovanci myšlenek Černyševského, Pisareva a Dobroljubova. Vlastenectví, založené na ideové a hmotné převaze socialismu, je také hybnou silou přírodovědy sovětské, jejíž obrovský rozmach, representovaný Timirjazevem, Pavlovem, Viljamsem, Mičurinem, Lysenkem a jinými, je v přímé souvislosti s podmínkami vědecké práce, které vytvořila Veliká socialistická revoluce říjnová.
číst celou anotaci

nakladatel: Osvěta

vydána: 1951, Praha, 1. vydání

271 stran

jazyk: čeština

(OCoLC): 12981773

Zdroj informací o knížkách: Obálky knih