K dějinám dělení velkostatků v 18. století

Mezi řadu reforem z období panování Marie Terezie patřila i reforma pozemková. Neustálé selské bouře a revolta, neefektivnost panského hospodaření i snaha o vylepšení polního hospodářství si takov ...

Mezi řadu reforem z období panování Marie Terezie patřila i reforma pozemková. Neustálé selské bouře a revolta, neefektivnost panského hospodaření i snaha o vylepšení polního hospodářství si takovou reformu žádali. Jejím podněcovatelem i tvůrcem byl František Antonín rytíř Raab (*1722 †1783). Metodou zrušení panských dvorů a přerozdělení k ní náležející půdy drobným sedlákům mělo zaručit lepší využití zemědělské půdy. K obhospodaření měla být využita i půda ležící doposud ladem. Sedláci měli být v dědičném nájmu majitelů pozemků a ti měli za tento nájem pobírat poplatky. Reforma sice nebyla nikdy plně dokončena, neboť Raab se netěšil přízni Josefa II. a velcí nájemci půdy tuto refomu odmítali. I tak tato "raabizace", jak se reformě přezdívalo, svůj účel splnila a patřila k řadě těch úspěšnějších reforem habsburského dvora. I díky ní vzniklo na území Čech a Moravy přes 200 nových vesnic.