Juliu Fučíkovi: pražský rozhovor

Poema, věnovaná J.F., neopěvá jen Fučíka-člověka, Fučíka-hrdinu, nepozdravuje jenom všechen lid jeho rodné země, ale vyzdvihuje především fučíkovský odkaz, který zanechal odvážný bojovník nejen če ...

Poema, věnovaná J.F., neopěvá jen Fučíka-člověka, Fučíka-hrdinu, nepozdravuje jenom všechen lid jeho rodné země, ale vyzdvihuje především fučíkovský odkaz, který zanechal odvážný bojovník nejen českému lidu, ale všem pokrokovým, za svobodu bojujícím, s fašismem a imperialismem zápasícím bezejmenným hrdinům na celém světě - stejně vietnamskému děvčeti-vojáku jako paraguajským pronásledovaným, statečným Korejcům jako řeckým vězňům a popravovaným, všem o nichž Neruda říká: " ... rasa / Fučíkova na popelu / na požáru a mukách / je stále zapálena a přemáhá." Zároveň je zpěv výzvou a přísahou všech, kteří slibují: " ... nebudeme vyčkávati v nečinnosti ... my budem bojovati den co den po celý život ... "