O poezii I

Druhý soubor básnických textů českého sochaře, architekta a pedagoga přináší především rozpravy o smyslu poezie, která se stává přirozenou a nedílnou součástí jeho života. Smysl poezie lze podle V ...

Druhý soubor básnických textů českého sochaře, architekta a pedagoga přináší především rozpravy o smyslu poezie, která se stává přirozenou a nedílnou součástí jeho života. Smysl poezie lze podle Václava Ciglera nalézt v nerozmanitějších podobách. Je součástí vědomí a poznání, je i "slastnou úzkostí" a představuje ve světě vnímavého člověka hned světlo nebo naopak temnotu. Poezie znamená zároveň i nepřeberný proud inspirací, prohlubování lidské zkušenosti i zintenzivňování prožitku. A i když není všemocná, i když nemůže být "náplastí na (všechny) bolístky života a na otevřené rány světa", přesto dokáže mnohdy až na dřeň proniknout do lidské mysli a zjitřit pocity. "Život se rodí z doteků / obnovuje doteky," konstatuje autor. To samé lze ovšem říci i o poezii.