Berendějovy prameny

„Neviděl jsem a nevidím spisovatele,“ napsal o Prišvinovi Maxim Gorkij, „který by poznal tak dobře, s takovou láskou a s takovou jemností všecko, co zachycuje.“ Prišvin jako agronom z povolání, př ...

„Neviděl jsem a nevidím spisovatele,“ napsal o Prišvinovi Maxim Gorkij, „který by poznal tak dobře, s takovou láskou a s takovou jemností všecko, co zachycuje.“ Prišvin jako agronom z povolání, přírodopisec, ethnograf, lovec a cestovatel, zabýval se přírodou a lidmi, dokonale je poznal a proto také je dokonale zobrazuje. Celé jeho dílo jsou vlastně zápisky o tom, co zažil, o čem slyšel, o čem přemýšlel. Tento výbor obsahuje tři jeho prózy: „V krajině plašených ptáků“ a „Světlé jezero“ – obě z doby předrevoluční – zachycují přírodu, kraj a jeho lidičky, v poslední, „Berendějových pramenech“ se autor sám představuje jako bájeslovný lesů car Berenděj.