Ditta, dcera člověka

Druhá část románové trilogie velkého proletářského spisovatele (Pelle Dobyvatel, Buřič Morten), napsaná v letech 1917-1921. Ditta, rybářská podruhyně a nádenice, dítě "manželstvím neposvěcené" náh ...

Druhá část románové trilogie velkého proletářského spisovatele (Pelle Dobyvatel, Buřič Morten), napsaná v letech 1917-1921. Ditta, rybářská podruhyně a nádenice, dítě "manželstvím neposvěcené" náhodné lásky, matka nemanželských dětí, prošla všemi stupni kapitalistického pekla, a přesto si uchovala čistou, ušlechtilou duši, plnou dobroty a něžnosti k lidem, i schopnost "myslit na všechny a za všechny". Přestává věřit v Boha, avšak do poslední chvíle neztrácí víru v člověka a život. Cit třídní solidarity, vyšší forma lidskosti Ditty, tkví v její přirozenosti prostého člověka. Sama ještě nedospěla tak daleko, aby si tento cit uvědomila a spojila jej s přesvědčením, že je nutno zároveň bojovat za svá práva. Solidarita chudých má v románě ještě charakter vzájemné pomoci a podpory, která dodává sil v boji o bytí, je to však přece jen už jakýsi předstupeň třídní proletářské solidárnosti, která se začíná rozvíjet na konci románu, kdy v něm po prvé vystupuje spisovatel-revolucionář Morten. (Podle doslovu.)