Spartacus

Historickým podkladem románu je největší povstání otroků v dějinách starověkého Říma z let 74-71 př. n. l., které vedl thrácký gladiátor Spartacus a které, i když bylo krutě potlačeno a skončilo u ...

Historickým podkladem románu je největší povstání otroků v dějinách starověkého Říma z let 74-71 př. n. l., které vedl thrácký gladiátor Spartacus a které, i když bylo krutě potlačeno a skončilo ukřižováním šesti tisíců lidí, stalo se vzorem a symbolickým označením všech příštích bojů pracující třídy za svržení vykořisťovatelů. Nad faktografickou stránkou převažuje v románě vylíčení typických příznaků upadající římské otrokářské společnosti - mravní rozklad, cynické ospravedlňování všeho, co hájí zájmy vykořisťovatelů, přepych, rozmařilost, sadistická záliba v krvavých gladiátorských hrách - a vylíčení mentality otroků, v nichž navzdory všemu opovržení a snižování na pouhý "mluvící nástroj" vyrostla myšlenka soudružství a společného boje za svobodu, a mezi nimiž vyzrával veliký lidový vůdce a bojovník.