Logická zkoumání

Husserl si zde vytyčuje velký úkol přivést logické ideje, pojmy a zákony k epistemologické (epistemologie neboli gnoseologie jako teorie poznání) jasnosti a zřetelnosti. Provádí vlastně přípravné ...

Husserl si zde vytyčuje velký úkol přivést logické ideje, pojmy a zákony k epistemologické (epistemologie neboli gnoseologie jako teorie poznání) jasnosti a zřetelnosti. Provádí vlastně přípravné práce pro epistemologické objasnění a budoucí výstavbu logiky. Husserl se snaží objasnit původ logických zákonů a kategorií pomocí popisu a analýzy psychických aktů, v nichž tyto objekty dospívají k vědomí. První díl druhého svazku obsahuje prvních pět zkoumání (I. Výraz a význam, II. Ideální jednota species a novější teorie abstrakce, III. K nauce o celcích a částech, IV. Rozdíl mezi samostatnými a nesamostatnými významy a idea čisté gramatiky, V. O intencionálních prožitcích a jejich obsazích). V pátém a završujícím zkoumání Husserl nejprve rozlišuje tři různé pojmy vědomí a věnuje se hlavně jednomu z nich - vědomí jakožto intencionalitě; formuluje tím svou teorii intencionality, která svébytně řeší rozštěpení vztahu subjektu s objektem (karteziánský obrat) novověké filosofie.