Dějiny betonového stavitelství v českých zemích do konce 19. století

Významná monografická práce, která nemá zatím srovnání v domácí literatuře v oblasti dějin techniky. Vznikla jako společná práce dvou autorů – odborníků ze zdánlivě vzdálených profesí – historie v ...

Významná monografická práce, která nemá zatím srovnání v domácí literatuře v oblasti dějin techniky. Vznikla jako společná práce dvou autorů – odborníků ze zdánlivě vzdálených profesí – historie vědy a betonového stavitelství. Tím je dána její vysoká historiografická i technická kvalita. Kniha, jejímuž napsání předcházel více jak desetiletý výzkum a studium pramenů, se zabývá ranou historií betonového stavitelství v českých zemích v kontextu evropského vývoje. Pro uplatnění a rozvoj nové techniky a technologie v masovém měřítku jsou rozhodující dobové ekonomické a společenské souvislosti. Proto kniha sleduje vedle ryze technických problémů rozvoje betonového stavitelství také vznik a vývoj odborného školství, profesních a podnikatelských sdružení a společenstev. Používání betonu si rovněž vynutilo konstituování stavebních standardů a vznik zkušebnictví. Objevné jsou informace a dokumenty o životě a činnosti stavitele Otto Ehlena a jeho prvních betonových stavbách v Praze a Poděbradech. Proti obecnému tvrzení české technické literatury, že betonové stavby v našich zemích před rokem 1910 jsou spíš výjimečné, prokázal průzkum písemných pramenů, že na přelomu 19. a 20. století existovala v českých zemích již řada mostů z prostého i železového betonu a během několika prvních let 20. století jich vznikly desítky. Kniha bude i dlouhodobě v budoucnu důležitým zdrojem historických informací, souvislostí a poučení pro nové generace projektantů, stavitelů a techniků.