Dědické zemské právo v české historii

Předkládaná publikace poskytuje čtenáři komplexnější pohled na vývoj českého zemského (šlechtického) dědického práva od konce dvanáctého století (Statuta Konrádova) až do poloviny století sedmnáct ...

Předkládaná publikace poskytuje čtenáři komplexnější pohled na vývoj českého zemského (šlechtického) dědického práva od konce dvanáctého století (Statuta Konrádova) až do poloviny století sedmnáctého (Deklaratoria a Novely), a to především práva hmotného. Text vychází z pramenné studie rozhodujících právních památek a hledá v nich odpovědi podle schématu zůstavitel, projev poslední vůle, předmět posloupnosti, omezení vůle zůstavitele (povinný díl) a konečně intestátní pořádek. Věnuje pozornost privilegiu Vladislava II. Jagelonského, odrazu „testamentární“ praxe před Vladislavským zřízením zemským (1500) ve Všehrdově díle a konečně také Obnovenému zřízení zemskému (1627) ve znění Deklaratorií a Novel (1650), které přinášejí římskoprávní prvky a představují tak zásadní milník vývoje tohoto práva. Závěrem je k textu připojen ještě Epilog, který věnuje úpravě dědického práva podle Rakouského všeobecného občanského zákoníku (1811) a následujících předpisů. Předznamenává tak potřebu zpracovat komplexněji tento právní obor i pro dobu moderní.