Převlékárna

Franczak osobitým způsobem zachytil v tomto románu společenskou atmosféru současného Krakova. Na příběhu talentovaného tvůrce, který postrádá smysl vlastní existence, popisuje autor nejen umělecký ...

Franczak osobitým způsobem zachytil v tomto románu společenskou atmosféru současného Krakova. Na příběhu talentovaného tvůrce, který postrádá smysl vlastní existence, popisuje autor nejen umělecký kvas dnešní doby, ale i nálady, dojmy a pohledy na postavení člověka ve světe, jehož obrysy se mnohdy posouvají do oblasti fikce a naopak. Spisovatel Jiří a jeho přátelé, uzavřeni pevnou obručí bohémského kruhu, si mnohdy ve svých představách přehrávají situace, které je nutí měnit svou tvář: pomyslnou škrabošku si nasazují skoro každý všední den a to i proto, aby se co nejvíce přiblížili postavám, jež jsou předobrazem jejich uměleckých záměrů. Tato převlékárna zároveň symbolizuje i určitou existenciální rovinu. Nezřídka totiž tito literáti vytvoří takový obličej, který jim zcela vyhovuje. Pokoušejí si ho proto přivlastnit, pokaždé ale zjistí, že tato aplikace odporuje realitě života. Franczakova výpověď o hledání identity je zároveň svědectvím o lidech, kteří nedokázali uskutečnit své tvůrčí plány a jejich celková bilance je skryta v této hořké poznámce: Obepluli jsme dokola náš trpasličí svět a vracíme se s prázdnýma rukama do prázdných domovů.