Pokus o žárlivost

Výbor z veršů ruské básnířky tragického života i tragické smrti uvádějí jako motto tyto verše: "Já věci svého života, všechny, jsem milovala / a promilovala loučením, nikoli setkáním, / roztržkou, ...

Výbor z veršů ruské básnířky tragického života i tragické smrti uvádějí jako motto tyto verše: "Já věci svého života, všechny, jsem milovala / a promilovala loučením, nikoli setkáním, / roztržkou, nikoli spojením, ne na život,/ ale na smrt." Básnířka, jejímž kolbištěm, kde se bojuje o všechno, je láska, vyznává lásku na svobodě, pod širým nebem, volnou a tajnou, nezachycenou v průkazech, přičemž láska rodinná se jí jeví jako přehlušená, pokažená životem. Dává však současně přednost plnosti přání před jeho neuspokojujícím splněním a plnosti utrpení před prázdnotou štěstí. Nakonec trpí pocitem osamělosti a zpřetrhaností vztahů k lidem.