edice: Žatva (130)
Románové zpracování sedlácké vzpoury v severovýchodní Moravě. Třicet vesnic povstalo proti panskému hejtmanu Maxmiliánu Harasovskému na Hukvaldě, který vydíral sedláky do úpadu a nutil je robotova ...
Románové zpracování sedlácké vzpoury v severovýchodní Moravě. Třicet vesnic povstalo proti panskému hejtmanu Maxmiliánu Harasovskému na Hukvaldě, který vydíral sedláky do úpadu a nutil je robotovat šest dní v týdnu místo tří, kterými byli podle mandátu císaře Leopolda I. z r. 1680 povinni. Povstání vypuklo 26. června 1695 (téhož roku jako rebelie chodské) a trvalo do 31. července t. r. Pak bylo povolanými mušketýry potlačeno. Přesto však prosadili sedláci své a kníže Karel Lichtenštejn byl nucen leopoldský mandát dodržet. Byla to doba zvýšeného tureckého nebezpečí, vrchnost se neodvážila jít do krajnosti. Autor se snažil ilustrovat poměr cizí i domácí šlechty k poddaným, líčí především krutosti, jichž se dopouštěli panští zaprodanci a pacholci. Max. Harasovského chápe jako typického představitele církevně-feud. útisku 17. stol. Povstalci, kterých bylo asi půl druhého tisíce, neměli tak výrazného vůdce jakým byl Sladký-Kozina. Četynův Martin Pělucha je postava symbolická. Přesto však "román neobsahuje nic podstatného, co by se nedalo historicky doložit". (Autor.) První vyd. r. 1950.
číst celou anotaci
nakladatel: Československý spisovatel
vydána: 1953, Praha
vazba: brožovaná, 290 stran
(OCoLC): 44442206