Libuše

Edice, obsahující český převod Ervína Špindlera - podklad Smetanovy opery - a původní německý text Wenzigův, je uvedena obsáhlou statí vydavatele Jos. Bartoše. V ní je vzpomenuto Wenzigovo úsilí o ...

Edice, obsahující český převod Ervína Špindlera - podklad Smetanovy opery - a původní německý text Wenzigův, je uvedena obsáhlou statí vydavatele Jos. Bartoše. V ní je vzpomenuto Wenzigovo úsilí o zrovnoprávnění češtiny s němčinou a podrobně probrány prameny libreta: kanovník Kosmas a Rukopis zelenohorský. V provedení je zvláště oceňována dramat. role Krasavy (původně Kraseny) a Proroctví, jež se inspirovala Dějinami Palackého. Libreto samo s výjimkou V.V. Zeleného nebylo hodnoceno kladně, proto přikročeno k opravám: k původ. textu se divadlo vrátilo až za éry Ostrčilovy. B. za kladnou stránku Libuše považuje "rovnoměrné rozložení staré české pověsti v jednotl. akty a scény, jasnou psychologii vystupujících osob a plno míst hudebníka inspirujících". - Pro srovnání s věštbami Wenzigovými připojen i text J.J. Kolára: Věštba Libušina.