Trh marnosti: román bez hrdiny

W.M.T., stylisticky pečlivější a jako pozorovatel chladnější a méně živelný než jeho úspěšnější současník Dickens, je přímým pokračovatelem tradice Fieldingovy v anglické literatuře. V době tak po ...

W.M.T., stylisticky pečlivější a jako pozorovatel chladnější a méně živelný než jeho úspěšnější současník Dickens, je přímým pokračovatelem tradice Fieldingovy v anglické literatuře. V době tak pokrytecké a šosáckými předsudky přímo nabité, jako byla doba viktoriánská, dovede napsat dílo, v němž odhaluje toto pokrytectví a neupřímnost tzv. vyšších vrstev, odsuzuje honbu za penězi, buší ostrým sarkasmem do malichernosti měšťáckého hlupství, kritisuje život buržoů a lordů, odkrývá nemilosrdně bahno, které se skrývá pod zdánlivě čestným a mravným povrchem, ironicky šlehá anglický snobismus. Na velikém jevišti a s odvážně charakterisovanými herci (zchytralá dobrodružná Becky, která se dostává do "vyšších kruhů", její zkažený manžel, hamižný, smyslný člen dolní sněmovny, duchaprázdní důstojníci, světsky žijící duchovenstvo, tupý výběrčí daní se "znalostí" Indie, bezpáteřní a drzí obchodníci - s dvěma výjimkami hrdinů kladných: prosté, dobrosrdečné Amelie a inteligentního, mravně vysoko stojícího kapitána Dobbina) předvádí život po napoleonských válkách, tak jak jej sám viděl, pronikaje pod povrch vší konvence. Cítil, že romanopisci jeho doby násilně prchají před problémy, které je nutno řešit a proto burcoval spáče, kteří kolem sebe nastavěli společen. přehrady a báli se podívat, co je za nimi.