Píšeš báseň?

Tvorba Justyny Bargielské je v tomto souboru představena v nejrozmanitějších podobách a vyniká v nich především autorčina snaha o jazykovou nápaditost a hlubokou imaginaci. Jak k próze, tak i k po ...

Tvorba Justyny Bargielské je v tomto souboru představena v nejrozmanitějších podobách a vyniká v nich především autorčina snaha o jazykovou nápaditost a hlubokou imaginaci. Jak k próze, tak i k poezii má autorka velice blízko, někdy se dokonce zdá, že oba žánry v některém textu splývají. Tématicky pak Bargielská záměrně navozuje temnou a pochmurnou atmosféru, často se u ní objevuje například motiv smrti a ztráty blízkého člověka, zrádnost citů a mezilidských vztahů. Opakovaně se tu také prolínají obavy, prchavost a pomíjivost existence, kterou autorka zaznamenává již v dětském věku. Zánik a umírání je u Bragielské mnohdy propojen s prostory hřbitovů, které svým způsobem kontaktují i lidskou paměť. Ta má v autorčině interpretaci rovněž nezastupitelné místo, neboť ztělesňuje spojovací most mezi generacemi, je pojítkem mezi rodiči a jejich ratolestmi, i když toto pouto nazírá autorka mnohdy se satirickým a ironickým pohledem.