Posmrtný život mouchy : (básně a jiné kabarety)

Růžička svou poměrně obsáhlou sbírku rozdělil do osmi části, v nichž nalezneme několik společných znaků. Především se zde objevuje jakési autorovo alter ego v postavě Dády, jenž nás provází několi ...

Růžička svou poměrně obsáhlou sbírku rozdělil do osmi části, v nichž nalezneme několik společných znaků. Především se zde objevuje jakési autorovo alter ego v postavě Dády, jenž nás provází několika básněmi a seznamuje se svými názory, příhodami či představami. To vše se Růžička snaží posunout do ironické roviny, která je pro něho jednou ze základních vyjadřovacích schopností. V této poloze mu nečiní potíže, aby s nadhledem i s filozofickou proklamací toho, jak málo ještě zná svět kolem sebe, vzpomínal třeba na dětství, naplněné hrou na pokrevní bratry, nebo vyprávěním a radami starých pamětníků. Růžička také umí zprostředkovat atmosféru noci, jež ho nabádá k tichým promluvám, do nichž zapojuje i odvážnější intimní reflexe. Drobné epizody, postřehy a prožitky autor většinou zasazuje do koloritu ospalého městečka, v němž zároveň prožívá záludnou každodennost i haldu prohřešků a pádů.