O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním

Pravda představuje vojsko metafor, lidských relací, které člověku připadají pevné, kanonické a závazné. Jedná se o iluze, o nichž člověk zapomněl, že jimi jsou, metafory, jež se opotřebovaly a poz ...

Pravda představuje vojsko metafor, lidských relací, které člověku připadají pevné, kanonické a závazné. Jedná se o iluze, o nichž člověk zapomněl, že jimi jsou, metafory, jež se opotřebovaly a pozbyly smyslové síly. Člověk sám má nepřekonatelný sklon nechat se klamat: je tak oslepen štěstím. Člověk rozumu i člověk intuice stojí vedle sebe, jeden se strachem z intuice, druhý s výsměchem vůči abstrakci... Oba však touží opanovat život: první chytrostí čelí potížím, zatímco druhý potíže bezstarostně nevidí! Úvahu o povaze pravdy doplňují fragmenty ranných spisů, které byly vydány až z pozůstalosti.