Ostrovy v hlavě

Matzenauerův svět je složen nejen ze současných obrazů, které vyvstávají před člověkem a ukládají se do paměti. Jsou zde i skicy, které se nejdříve zjeví pouze na krátký okamžik jako zcela nepodst ...

Matzenauerův svět je složen nejen ze současných obrazů, které vyvstávají před člověkem a ukládají se do paměti. Jsou zde i skicy, které se nejdříve zjeví pouze na krátký okamžik jako zcela nepodstatné a podřadné záležitosti. Zároveň ale tyto zdánlivě druhotné náčrty zanechají natolik silný dojem, že vyvolají potřebu, aby byly zaznamenány. Před autorovýma očima se také objevují i závany minulosti, jež se rovněž stávají součástí jeho dnešního vnímání. Hned třeba v první části sbírky jsou tu ozvěny harlemského jazzu, do nichž proniká doba s rušivými obrysy alegorických vozů či s absurdním hodnocením, v němž "udělali komunisté z Picassa holubáře." Matzenauerova poezie je tedy jakýmsi filmem s rychle se střídajícími záběry, v nichž důležitou roli hrají rovněž nezapomenutelné, čisté a krátké radosti, v nichž "pohladil mě vítr" nebo chvíle splynutí duší, kdy dosahuje závrati a cítí "něco co nelze pojmenovat / o čem nelze mluvit."