Na Větrově

Druhá sbírka současného autora má oproti jeho debutu mnohem civilnější charakter a námětově čerpá především z krajiny dětství i ze vzpomínek, v nichž se objevují autorovi předkové. Jindřich Jinoch ...

Druhá sbírka současného autora má oproti jeho debutu mnohem civilnější charakter a námětově čerpá především z krajiny dětství i ze vzpomínek, v nichž se objevují autorovi předkové. Jindřich Jinoch s nostalgií i s jakousi laskavou a vlídnou lítostí vzpomíná na dny, které utvářely jeho dětský svět a nesmazatelně se vryly do paměti. Byla to doba, kdy "na zahradě babička klečela v záhonech", vůně větru se mísila s chutí jahod s mlékem, kdy ale na druhé straně do tohoho bezstarostného prostoru vnikly i rodinné spory, jež nešlo nevnímat. Autor vzpomíná na maminku, na atmosféru pavlačových domů, později přechází k prvním intimním vztahům a k lidem a přátelům, s nimiž se setkával a kteří někdy již definitivně odešli, jak je tomu třeba v působivé baladě "Král rybář". I proto se autorova sbírka stává poutavou kolekcí minipříběhů, které vycházejí z konkrétních okolností a jsou psány pod dojmy a prožitky, jež jednotliví aktéři včetně autora samého poznali (mnohdy i protrpěli) na vlastní kůži.