Stranická hudební kritika, spolutvůrce nové hudby
Úv. do hud. estetiky a socialist. realismu
edice: Za novou hudbu (3)
Obsáhlý výklad o situaci na hudeb. frontě spolu s rozborem zákl. otázek realistické hudeb. estetiky dochází k závěru, že socialist. realismus neomezuje hudbu v jejím tvůrčím rozvoji, ale naopak jí ...
Obsáhlý výklad o situaci na hudeb. frontě spolu s rozborem zákl. otázek realistické hudeb. estetiky dochází k závěru, že socialist. realismus neomezuje hudbu v jejím tvůrčím rozvoji, ale naopak jí dává největší vývojové možnosti a že stranickost v hudeb. kritice, právě východisko autorova výkladu, je potřebná v boji o umění, jež má být posilou novému socialist. člověku. Pro novou hudbu stanoví S. 7 základ. rysů: 1. je uvědoměle realistická, programová a ideová, 2. vychází z potřeb národ. kolektiva, 3. její obsah je uvědoměle socialistický. 4. zápasí uvědoměle o krásu, 5. je hluboce národní, 6. její forma je uvědoměle demokratická - vychazí z hudby lidu, 7. vysoce si cení profesionál. technického mistrovství. (Podle závěru.)
číst celou anotaci
nakladatel: Národní hudební vydavatelství Orbis
vydána: 1951, Praha, 1. vydání
174 stran
(OCoLC): 85306832